Jirka Vaňourek

no jo :-))

chtěloby to trochu rozsvítit ....

pěkně vítám :-) **+*

skvělý

****-

Se slzou v oku vzpomínám na krásné chvíle, které jsem prožil v těchto zapadlých vancouverskych uličkách ... byla to nezapomenutelná doba. Nikdy nezapomenu na vůdce místní spodiny, který se mě výměnou za nevábně vyhlížející kousek brokolice, který mi jediný zbyl po tak dlouhé cestě, ujal. Ano, byl to právě on, boss před kterým se třásl každý policajt ve Vancouveru a řadový občan při pohledu na něj vytahoval s úsměvem svou peněženku a dobrovolně odkládal své hodinky, šperky a mnohý i svou manželku. Tak moc byl mezi lidmi oblíben. A není divu. Johny Humble, jak mu tady všichni říkali, byl skutečně dobrák od kosti. Využil jsem jeho nabídky a ubytoval se v páté popelnici zleva, v uličce jen kousek od zde zachyceného místa. Měl jsem k dispozici veškerý komfort jako je sprcha, pokojská, osobní geisha, masér a v neposlední řadě i osobní trenérka, která mě ve volných chvílích, již nebylo mnoho, učila i zvukařskému řemeslu. Ano, je pravda, že vždy 23. den v měsíci jsme pořádali menší mecheche v přilehlých ulicích, ale ve skutečnosti se jednalo spíše o okázalé orgie, konané na počest pravidelně se scházející vancouverské smetánky, která se tímto způsobem snažila načerpat nějaké nové impulzy a nápady do svých nudných životů. Samozřejmě, že všichni pak kolem půlnoci dobrovolně a rádi odložili své peněženky, šperky a ostatní cennosti, za které jsme mohli s místní cháskou žít nezřízený život po další dlouhý měsíc. Chtěl bych Doře upřímně poděkovat za zachycení tohoto drobného artefaktu z mého života a doufám, že jí to budu moci v blízké době vynahradit obdobným způsobem :-) ........ Pavle, to mě těší, že máš příběhy o Jirkovi rád. Také znám pár Jirků, chceš nějaký příběh navíc poslat mailem?? :-))))))) .... já vám dám speciální kategorii :o))) ..... Martine: .. milovaný pionýrský kroj jsem nemohl odložit ani zde. Všimni si, že i na malbě mám stylovou světlemodrou pionýrskou košili, bohužel již bez šátku. Ten jsem vyměnil po dlouhých a neodolatelných prosbách s neznámou, náhodně projíždějící turistkou-hudebnicí (slečnou Pokorovou) za její oblíbený klarinet. I přes hrozící ztrátu svého místa v tolik oblíbeném sboru potulných dechařů, si nemohla svůj další život představit bez tohoto suvenýru :-))) ........ vy bando! .. za odměnu musím vypracovat další reportážní fotografie ze života členů PP :o)))))))))))))))

hmmmmm

povedenyyyyy ...

no :-)))))))) .... menší hloubku ostrosti by to sneslo ....

Ianus: .. maj tam bordel upne vsude :-)))) .. ale je tam fajn ...

:-) .. ten spodek bych ještě ubral, aby lépe vyniklo to moře z mraků ... 4+