Petr Hořice

Bez té ruky vlevo by to byl celkem esteticky vstřebatelnej obrázek.

Jiří: Michal ti jen chtěl naznačit, na co se máš do svého skonu ještě zaměřit. Netrvá na opravě téhle jediné fotky. :)

já bych přez ni hodil igelit...

Taky nehýkám :o)

řekl bych podle fotky vedle, že už druhá...

Tohle nemá s "aa* stylem" mnoho společného. Ne že by byl aa styl špatně... to ne... spíš je tato fotografie o něčem úplně jiném než o abstrakci ve stylu aa, nebo snahu o ni (imho). Zde toho opravdu celkem dost vidím. Co dost? Hodně! Jedna z fotek, která nepotřebuje ani anglický název, ani český, ani žádný, ani žádné vysvětlení... Dovolím si tvrdit, že ani sérii. Obstojí i sama o sobě.

:o))) Diskuse fajn. Autor časem doroste (konec smajlíků). Jestli ne... tak má aspoň velký okruh přátel, kterým se takové fotky líbí. A to je v pořádku. Imho je právě tato brak. Když už se někdo pustí do tak detailní práce, běl by nad tím trochu přemýšlet. S tím souvisí i nějaké ty základní anatomické vědomosti, nebo víc... vědomosti o lidech, kteří si něco podobného museli prožít. To hlavně by z toho mělo být cítit. Není. Laciný efekt soft světla okroužlaného vinětací a velmi nepřesvědčivým ba přímo komickým podáním krve. To je vše. Fotka tohoto ražení by měla dávat podnět k zamyšlení. Mně nedává. Nulu nedám, protože se autor alespoň snažil.

:o)) Tak tohle není špatný. Celkem pobavilo...

<i>...pravda, původně jsem chtěl mít ostrou tu první lajnu, ale z nějakýho důvodu se to nepodařilo, asi jsem na to v tom mrazu neměl nervy nebo se mi zakalilo oko...</i><p>
Jasně hoši... překlepnout se snad může každý. Tomáš chtěl vlastně říci: pravda, celý projekt mi napadl při četbě literárních novin, tak jsem si dal zostra jednu lajnu a nosil to v hlavě ještě půl roku. Nakonec jsem čirou náhodou objevil pravé místo k realizaci a utíkal zpět ke svému dealerovi. Nabil mi dvojku tentokrát pořádně, abych to z nosu v té kose nevyklepal. Původně jsem na to chtěl vzít Linhofku, ale pak zasáhla ruka osudu a zakopl jsem o Canon (zlatý setový objektivy). Musel jsem na tom místě zůstat hodinu vyslečen do půli těla a když mi ruce kmitaly 8Hz/s a koleno mi narazilo dvanácterník jsem to zmáčkl! Hned po vyvolání filmu jsem šel zakalit a navrch hodil jedno magický oko. V tu chvíli to přišlo. Výsledek se dostavil. Ty barvy, ten prostor, ta perspektiva a přitom je vše důmyslně skryté do hávu záměrné neostrosti. Heuréka! Dejme si lajnu na závěr a všechny citlivé duše prostoupí zimní poezie kulicha. Vyšlo to přesně jak jsem chtěl.<p>
;o) Nulu ti nedám... jednak to na nulu není (a to je asi to nejhorší) a druhak bych ti nerad dělal radost. :)

Jo jo, už jsem to dokonce i papal a mohu zodpovědně prohlásit, že je to maso velice chutné.

Tomáš Řihošek: OK, dík za vysvětlení a za upřímnost. Mě právě zajímalo zda jsi to opravdu takto fotil, nebo se to prostě nepovedlo jako mnohokrát každému z nás. A ne že bys pak vadu presentoval za umění, ale protě tě to následně nějak samotného zaujalo. OK. Takovejch fotek mám taky dost, ale ta melancholie "nově" nalezeného z nich většinou po čase vyprchala. Oproti fotkám, keré jsem fotil už s předem daným záměrem a ony se mu blíží. Ty mě drží i nadále. Je fakt, že takto otevřeně přizná barvu málokdo a to oceňuji. Většinou čtu něco o "záměrech".<br>
Ad. prošlá Konica: Vidíš, já bych z toho zrovna prošlej film nepoznal. Tohle tónování klíďo udělá kdejakej scaner... pak se to musí pracně vyvažovat.

Jan Kratochvíl: A to nestačilo jen naklonit foťák jinak... když už ses tam teda dostal(?).

Ota: Ty musíš být s každým furt zadobře, co? Napíšeš "hovno" a ráno to může být kakaový pudink.

"vydařené"

Celkem dobrý. Možná zvolit úhel, aby se tam vešlo ještě pár posluchačů...